143 Views

Bojové umění nabízí opravdu mnoho možností, jak sám sebe posunout výš a dál. Někteří lidé bohužel ale nevidí možnosti, které se jim v Agatsu Ryu nabízí, neslyší slova, která k nim proudí. Nenaslouchají.

Předpokladem rozvoje po všech stranách je, že člověk ví, co chce. Nemyslím tím, že musí nutně vědět všechno, co ho čeká či co si přeje. Měl by ale minimálně vědět, že změna či náprava není věcí či otázkou pár lekcí cvičení. Je to opravdu Cesta. Dlouhodobé studium bojového umění je zárukou osobního rozvoje. O tom žádná. Je tam to slůvko „dlouhodobé“. A to je první problém. Pokud lidé něco chtějí, tak hned pokud možno. Jenže jak to zařídit? Pokud je někomu dvacet let například a až po dvaceti letech života se rozhodne pro změnu, tak se obávám, že to nebude hned. Aby se někdo vůbec mohl posunout, tak musí odhodit ego a říci si, že „nyní je ten správný čas se sebou začít pracovat!“ Student musí (ve vlastním zájmu) přestat ukazovat všem své nabubřelé ego, které všechno ví a od všeho má klíče a musí se začít učit. Nejprve je nutné vybudovat silné základy a pak teprve může takový člověk stavět cokoliv si zamane 😉 Přijít se učit bojové umění s přesvědčením, že všechno vím a všechno znám povede k tomu, že do roka skončím.

První typ studenta – Slepec. Nespočet studentů odejde jen, protože mají mysl zakrytou – a vlastně ani nevím čím. Prostě jim můžete říci cokoliv, ale nevidí, neslyší. A přitom to nejsou špatní lidé! Jsou ve své podstatě dobří. Bohužel to je tak všechno. Odchází třeba, protože nedostávají to, co by potřebovali? Možná to tak bude. Otázkou ale je, co to je…

Agatsu Ryu je školou bojového umění transparentní. To znamená, že každý než k nám vstoupí, má možnost se na webu dočíst kdo jsme, co děláme a proč to děláme. Takže by mělo být každému jasné, kam to vlastně jde. Kam se hlásí. Problém tedy nebude tak docela na straně Agatsu Ryu (píšu tady o nás, ale tento jev se děje snad všude).

Druhý typ studenta – Netrpělivec. Jsou lidé, kteří splňují předchozí odstavce. Jsou schopni to ego dát stranou, ale také to nezvládnou. Tou další ingrediencí je totiž „správný čas“. Všechno se děje ve správný okamžik. Nic nejde uspěchat či podvést. Pokud to jde, povede to ke ztrátě času, protože kýžený výsledek se nikdy nedostaví. A jak jsme si již napsali výše, lidé chtějí všechno hned. Nač čekat? Nač se učit? Pokud se tedy chcete doopravdy učit bojové umění, musíte tomu dát čas. Agatsu Ryu není firmou na sny. Cvičíme proto, abychom se obránili. Cvičíme ale i proto, abychom se skrze praktikování mnohému naučili. Mj. trpělivosti, laskavosti, cílevědomosti, … abychom získali zdravé sebevědomí, vnitřní jistotu. Chceme být vyrovnaní. Na to všechno je potřeba čas. Nic není ze dne na den. Trpělivost růže přináší… Pokud chcete všechno hned, tak na dlouhé studium zapomeňte.

Další kapitolou jsou lidé v jistém slova smyslu zklamaní životem, proto jim říkám „Kámoši“. Přicházejí, protože hledají kamarády. Chtějí někam patřit. Jsou introverti a bohužel vyhledávají jen „sobě rovné“. Tedy stejně uzavřené osoby, povětšinou ne moc si důvěřující. Hledají oporu, sílu a energii. Takoví lidé jsou v každém dódžó nevítanými hosty, protože zkrátka nechtějí bojové umění vůbec cvičit. Jejich chování má vždy stejný vzorec a pokaždé (!) to končí jejich odchodem. Důvod si – jen ne ten pravý – najdou. Zbytečné přeci snažit se a konečně změnit sebe. Začnou měnit své okolí svým chováním, které přichází v době, kdy nedostanou to, co potřebují (pozornost, energii,…) Potřebují však spíše partu vodáků či trampů. Tam se budou cítit dobře. A nikomu neuškodí. Je velkou zodpovědností učitele si dávat na takové lidi pozor (stejně jako u první uvedené skupiny lidí). Smutné na tom je to, že mohou patřit do skupiny lidí se stejným zájmem (tedy v našem případě Agatsu Ryu). Bohužel tento fakt nevidí. Chtějí totiž měnit okolí. Nikoliv si přiznat své chyby a pracovat na nich. V tom tkví jejich nebezpečí – manipulace, sugesce. Nejsou to zlí lidé. Jen zklamaní životem – zkušenostmi, lidmi kolem sebe. Lék na to měli k dispozici. Neviděli jej.

Ju Jutsu i každé jiné bojové umění (neplést se sporty!!) nabízí mnoho možností. Člověk není dokonalý a nikdy nebude. A není to ani cílem. Cílem mimo jiné je začít u sebe. Učit sebe být lepším člověkem, jak říká jeden můj přítel. Všechno jde, jen se musí chtít. Musí být vůle, ochota, pokora.

Agatsu Ryu není o mně. Není to o nikom, ale o nás učitelů. Nepleťte se. Nestavím se do žádné role. Má existence není důležitá. Můj úkol je umožnit lidem otevřít oči stejně tak, jako jsem je kdysi otevřel já. A že to bylo procitnutí! Snažím se chyby nedělat, ale přesto je dělám. Poučím se a jdu dál. Pokoru mám v sobě zakořeněnou stejně jako učitele bojového umění. Nevidíte to? Pak se možná díváte do zrcadla… Dovolte nám, otevřít vám oči i srdce. Nesoudíme. Učíme se – společně, týmově a s radostí.

Poznámka na závěr:

Smyslem tohoto článku bylo nastínit několik typů lidí, kteří začnou cvičit, ale dlouho nevydrží. Myslím si, že takový malý přehled může být poučný pro všechny, které toto téma zajímá. Také pro ty studenty, kteří odešli a nyní si tento článek čtou.

Pokud bude zájem, bude pokračování. Přeji všem krásný den!

René Garcia

Mistr

Rád se dělím o myšlenky a sdílím své pohledy prostřednictvím blogu Agatsu Ryu.